Konzerva s vepřovým masem, známá jako vepřovka, byla za časů socialismu fenoménem. Cestovala s námi do kempů, na prázdniny na chatě či chalupě, k Balatonu a po revoluci dokonce i do Itálie a Chorvatska. Obvykle ji spojujeme s konzervou, ale domácí vepřovka zavařená ve skle může být i delikatesou.
Vepřovka jako polotovar i pomazánka
Vepřovka, neboli vepřové ve vlastní šťávě, je oblíbeným polotovarem, ze kterého lze v polních podmínkách připravit spoustu jídel. Hodí se do rizota, zapečených brambor nebo těstovin. Báječně se dá využít i jako pomazánka – na chlebu s hořčicí a posypaná cibulkou je vynikající.
Vepřovka je vlastně českou obdobou francouzské delikatesy rillettes. Tato pomazánka se ve Francii připravuje z vepřového bůčku nebo jiného tučnějšího masa, které se pomalu peče v tuku až do úplného rozpadnutí. Uchovává se ve sklenici zalité tukem a Francouzi ji rádi konzumují s křupavou bagetou nebo jiným bílým pečivem.
Vepřovka nemusí být jen nouzové řešení
Dříve byla vepřovka považována spíše za nouzové řešení, vhodné jen na chalupu. Její pověst nebyla nejlepší, zejména mezi turisty cestujícími s plným kufrem konzerv na Jadran. Vedle konzervované vepřovky si však lidé často zavařovali i drahé a nedostupné maso doma, například po zabijačce, a měli je připravené na později.
článek pokračuje na další stránce…