To je naprosto neuvěřitelné!
Na světě je spousta krásných lesů, ale další a další nesmí zůstat. Deštné pralesy v Jižní Americe jsou orány ve prospěch průmyslových odvětví, včetně těch, kde se má těžit palmový olej.
Naštěstí existují zapálení lidé, kteří chtějí zachránit a zachovat světové lesy. Ukázkovým příkladem toho jsou lidé ze Spojených států, kteří museli v 90. letech vysypat tisíce tun pomerančových slupek do zničeného deštného pralesa v Kostarice.
Nyní je to již více než 16 let, co byla pomerančová kůra vyhozena a výsledky skládkování ohromily lidi po celém světě.
V polovině 90. let přišli ekologové Daniel Janzen a Winnie Hallwachs s návrhem místní pomerančové společnosti v Kostarice. Navrhli, že pomerančová kůra, která zbyla z firmy, by mohla být vyhozena uprostřed lesa – výměnou za to, že se o tu konkrétní část lesa postarají. Společnost s touto dohodou souhlasila.
Les, kam se měly pomerančové slupky vysypat, zničila technika a krajina už vůbec nevypadala jako kdysi, dokonce les ani nepřipomínala. Ukázalo se však, že plán ekologů se o 16 let později vyplatí.
O rok později se všechny strany dohodly a nastal čas začít vozit pomerančové slupky do lesa, kde měly být vysypány. Od firmy do lesa byl hustý provoz s tisíci kamionů, které dohromady vysypaly přes 12 000 tun pomerančové kůry. Když poslední náklaďák převrátil svůj náklad, les tam zůstal více než deset let nedotčen.
Janzen dal znamení, aby se mohl poznat, až se vrátí. Ale když šel o 16 let později do lesa, aby se podíval, co se stalo, ani on, ani jeho nemohli najít znamení. Musel znovu zkontrolovat, zda šli na správné místo, protože značka byla mimo dosah.
Pokračování na další straně